Spolupráce

31. ledna 2016 v 20:18 | Vikomt |  Zápisník
Ještě nedávno jsem měl tolik plánů s blogem, ale od doby, co pracuji, to nějak nezvládám. Čas by byl, ale není energie. Z práce se sotva zvládám doplahočit domů. Nikdy bych nečekal, že si pustím TV a usnu vyčerpáním. No, vlastně je to legrační. TV jsme si pořídili snad minulý měsíc. :D Občas jsem si bez TV připadal jako socka. Hlavně když někdo něco vyprávěl ze zpráv. "Viděl jsi to?! Nó jó, vlastně nemohl… :DDD" V tý bedně stejnak nic nedávají. No, zpět k pointě… Práce mě prostě trochu ničí.
 

Zase zlobí...

30. listopadu 2015 v 18:57 | Vikomt |  Zápisník
Začíná to být dobré, ale… Jsou chvíle, kdy pěníte zlostí. Vidíte rudě atp. Třeba dnes, když jsem na vlastní náklady objednal vánoční dekorace, aby měli lidi u nás lepší "pocit". Asi se divíte, co je na tom tak echt. Přece na tom nic není. Dal jsem kolem cca 1500 Kč a očekával výsledek u mě v práci. Výsledek samozřejmě přijel tak, jak měl. Problém nastal na zdejší vrátnici. M., tvůrce dekorace, si vyžádal nás (řekněme A), vrátnice však volá B! B se dostaví, neví, o co jde, neví nic! M. pak složitě vysvětluje B, že jde za A. Jak to dopadne? B dovede M. k A.

Podzimní truhlík

11. října 2015 v 21:36 | Vikomt |  Tvorba
Na podzim už bývají letničky KO. Je několik možností, jak to napravit. 1) Nechat to být. 2) Vyhodit to. 3) Udělat si podzimní truhlík. Dnes jsem koukal na protější panelák, většinou jsem viděl bod číslo dvě a místy bod číslo jedna. Moc pěkný pohled na zdechlou slunečnici a na muškáty v posledním tažení… Je fakt, že ještě do nedávna bychom to řešili vyhozením, ale jaksi se nám poštěstilo - v plné sezóně (minulý rok) nám "uletěly" muškáty. Museli jsme si tu ztrátu holt vykompenzovat.
 


Podzim v květníku

10. října 2015 v 20:05 | Vikomt |  Tvorba
Podzim je nejhezčí roční období. Líbí se mi na něm ten klid, barvy a vůně přírody. Po těch vysilujících vedrech si to teď užívám plnými doušky. Dalším velkým bonusem je velké množství materiálu na takové to domácí tvořeníčko. V dnešním stručném článku předvedu, jak za minimální náklady udělat krásnou velkou dekoraci. No, jde spíš o takový tip, jak si vyzdobit větší květináč, který nám zbyl třeba po letničkách.

Z práce do práce

28. září 2015 v 19:03 | Vikomt |  Zápisník
Úspěšně jsem se přehoupl do dalšího měsíce. Řekl bych, že si tam na mě už zvykli. Dokonce už ani moc nebloudím po baráku, většinou teď dorazím tam, kam potřebuji - a dokonce i včas! Pozdní příchod byl asi můj největší prohřešek. Vyžehlit si to u nich, bylo pěkně náročné. Přijít o pět minut později, je pro seniory urážkou na cti. Tehdy jsem si šel připravit lidi na akci. Jak jsem je neznal, nevěděl jsem, co od nich čekat. Natáhlo se to, díky čemuž jsem se opozdil. Potkal jsem akorát vytočenou klientku u výtahu… "Tak jsem to rozpustila, nikdo nepřišel." Nenechala si to vysvětlit. Prostě žádný ohled z její strany se nekonal. Dva týdny o mně vykládala po celém baráku, jak si z nich dělám srandu. Jak mně z toho bylo špatně, přišlo mi to líto, snažil jsem se tam a pak takový BUM. Teď už je to v pořádku, paní pravidelně dochází na akci a už se na mě i usmívá.

Mám práci

30. srpna 2015 v 15:53 | Vikomt |  Zápisník
Aneb oznámení, které jsem tu chtěl vždy napsat… Vlastně se mi líbilo, když tohle padlo na jednom mnou oblíbeném blogu, ale nechci, aby u mě najednou zavládlo stejné hrobové ticho. Jsem teď taková houba, co vsakuje litry informací. Výstižnější by byla možná plína vzhledem k tomu, že zde nic nepropouštím. :D Po minulém pátku však nechci o plínách ani slyšet - tenhle nováček musí držet hubu a krok, jak se říká… *znechuceně* Zůstaňme u té houby, prosím.

Jsem parodie na Petra Pana

27. července 2015 v 18:52 | Vikomt |  Zápisník
Říkám tomu konec mládí, nic jiného v tom nevidím. Věc, co jsem tak dlouho odkládal. Něco, co mě tak dlouho straší. Možná obava z osamostatnění. Přitom mám to, co jsem chtěl. Vystudoval jsem svůj obor, chci v něm pracovat, tak kde je problém? Nechci dospět, uvědomuji si to víc a víc. Nechci mít ten čárový kód, který mají ostatní. Chci být svým pánem, což mi společnost neumožňuje, jinak bych byl vyvrhelem - to nechci. Chci zapadnout, ale nechci ztratit sebe.

Další články


Kam dál