Spravedlnost neexistuje

4. července 2014 v 18:57 | Vikomt |  Zápisník
Předevčírem jsem byl tak naštvaný. Nebyl jsem schopen ani se vypsat. Podařilo se mi dokopat M. na ten inspektorát práce. Tajně jsem doufal, že nějak zasáhnou a pomohou nám. Myslel jsem si, že takovéto instituce jsou tu od toho, ale nejsou. Za tu naivitu bych si měl plesknout. Jsme ti poškození, máme v ruce důkazy, ale nikdo s tím nic neudělá. Zbytečně vynakládáme čas a úsilí. V této zemi se spravedlnosti nelze dovolat.


Inspektorát práce má dohlížet nad dodržováním povinností plynoucích z pracovněprávních předpisů. Zjednodušeně to funguje tak, že jdou těm zlým pánům vynadat a případně věnovat nějakou sankci, toť jest celé. To kolem, jako jsou například poškození zaměstnanci, kteří často nemají co do huby, je nad rámec jejich kompetencí. Navíc aby se neřeklo, pokud toho zaměstnavatele ani nenalezenou, nemají v kompetenci to dále řešit, protože prý nejsou detektivní kancelář. Inspektorát vám maximálně poskytne poradenství.

Ve středu jsme tedy nepochodili. Naštěstí tam byly velmi ochotné dámy a poradily nám, co všechno ještě můžeme zkusit. Dokonce, i když nemusely, nám vyhledaly nějaké informace, a díky tomu jsme dostali doporučení, co bychom ještě mohli udělat, abychom dostali aspoň část těch peněz. Za tyhle rady jsem jim velmi vděčný. Chci udělat maximum v náš prospěch.

Můžeme udělat čtyři věci. Vykašlat se na to, což nepřipadá v úvahu. Napsat "smírčí dopis" a pokusit se s nimi vyjednávat, jenže tihle na podřízené pěkně ehm… a pravděpodobně ani neodepíšou. Třetí možnost je soud. Nakonec máme právo přidat se k insolvenčnímu řízení, které znovu otevřeli stejně poškození zaměstnanci.

Jsem z toho už tak znechucený. M. totálně rezignoval, takže to je na mně. Zatím nevím, jak budu postupovat.

V tomhle státě nic nefunguje tak, jak by fungovat mělo. Podle zákona se tu podporují zloději, a poctivě pracující lidi jsou na tom biti. Zaráží mě i to, kdy má pracující člověk chodit na tyhle úřady, které mají směšně krátké úřední hodiny a volné pátky. Nejvíc mě vytáčí ty nasraný sůvy, které rušíte od pití kávy a hulení cíga vedle hlavního vchodu. Tohle vejrání přes prsty si užívám každý měsíc ve středu v rámci úřadu práce, ale z jiného úseku jejich působnosti, než tu tlachám v článku.

Po tom IP mě M. odvezl domů a frčel do práce. Měl jsem z toho vyloženě depku, tak jsem vytáhnul Maxe na delší procházku, abych přišel na jiné myšlenky. Nepomohlo to, říkal jsem si cestou zpět. U paneláku jsme však narazili na pitbullku, která si chtěla hrát s Maxem. Max z toho nebyl nadšený, je to bábovka a štěkna. Pitbulka mě málem porazila, nejsem už zvyklý na takové kolosy. Když jsem se snažil utěšovat Maxe, najednou se k nám zase vyřítila a vrazila mi hudlana. Mě to nehorázně pobavilo, mám z těchhle psů respekt. Tuhle rasu jsem v roli milujícího mazlícího telete nikdy nezažil. Moc dlouho jsme tam s tím úžasným psem nevydrželi, protože pan Max začal pištět, jako by mu někdo ubližoval. Dopadlo to tak, že jsem ho musel vzít do náruče a odnést ho domů. V září mu bude první rok, takže mu tenhle luxus omezím. :D

Na závěr příhoda z téhož dne! Když jsme vycházeli z bytu, zahlédli jsme na chodbě dědka (čti souseda de*ila, co mě udal za rušení "denního klidu" - když byl Max ještě prcek a byl doma prvně sám). Moje okamžitá reakce byla: "S tím dědkem nejedu!". Jenže M. - flegmouš - pronesl, ať na něj kašlu. No tak jsem na něj kašlal. Jen jsem mu teda oznámil, že ho odmítám i pozdravit, protože na mě 4 roky čumí jako masový vrah, tyká mi a na "Dobrý den" mi odpovídá "Nazdar!", někdy ani to ne. Také jsem mu ještě nezapomněl, jak se proti mně a Maxovi rozjel po chodníku tím jeho džípem. Mám na to dokonce svědka. Vše proběhlo přesně tak, jak jsem čekal.

Martin: "Dobrý den." Dědek: "Nazdar!" Moje nasraná maličkost: "Nazdar." Ten pohled! K nezaplacení! :D No a to není vše. On radši jel malým výtahem. Se nás štítí, víte. Dole byl o pár vteřin dřív a vybíral si schránku. Náš výtah si někde stopla paní a přistoupila k nám. Dole to proběhlo dost hustě! Starší paní ho slušně pozdravila. On si myslel, že ho znova zdravíme my, takže automaticky z něj vylítlo "Nazdar!" Kouknul jsem se na M. a začal jsem se nehorázně řezat smíchy. Být tou paní, asi bych mu dal po palici kabelkou. :D
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 K. K. | E-mail | Web | 4. července 2014 v 19:19 | Reagovat

Zrovna někdy minulý týden dostal R. dopis z toho inspektorátu, tak jsem si na vás vzpomněla... Víceméně napsali, ať jde do háje, že to řešit nebudou, že se pokusili zaměstnavatele zkontaktovat, ale ten si poštu nevyzvedává. Je to neskutečnej bordel. :-!  :-!  :-!

Koukám, že sousedi jsou radost všude. Když jsme si pořídili Stacy, bydleli jsme v jednom ze čtyř bytů, které byly v rodinném domku - k tomu byla k dipozici zahrada. No a pan arabský "král" si myslel, že mu tam patří všechno a tenkrát nám schválně otevřel branku, která vede do silnice (Stacy byla malá a lítala po zahradě, já se ji snažila chytit) - taky mi tykal a měl pořád nějakej problém kvůli psovi. Byla jsem ráda, když se odstěhoval - a my po měsíci taky - jakože ho už nikdy neuvidím. A co myslíš? Teď napůl bydlím u našich a on bydlí hned naproti v paneláku. :-D Minule mě málem zajel autem. :-D

Tak hodně zdaru přeji, ať to dobře dopadne. :-)

2 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 4. července 2014 v 20:32 | Reagovat

Máš moc hezky sehrané barvy tvých stránek, design je perfektní. :)

3 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 4. července 2014 v 20:35 | Reagovat

Samozřejmě nevím, o co jde, ale pokud o mzdu a zaměstnavatel je v insolvenci, myslím, že rozhodně stojí za to se připojit, protože mzdové nároky zaměstnanců se uspokojují přednostně.

4 Vikomt Vikomt | E-mail | Web | 12. července 2014 v 17:41 | Reagovat

[1]: Prostě instituce k ničemu. :-?

[2]: Děkuji.

[3]: Ano, jedná se o mzdu za 3 měsíce a odstupné. Určitě to nenechám jen tak, jen se bojím, že se to potáhne roky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama