Jsem parodie na Petra Pana

27. července 2015 v 18:52 | Vikomt |  Zápisník
Říkám tomu konec mládí, nic jiného v tom nevidím. Věc, co jsem tak dlouho odkládal. Něco, co mě tak dlouho straší. Možná obava z osamostatnění. Přitom mám to, co jsem chtěl. Vystudoval jsem svůj obor, chci v něm pracovat, tak kde je problém? Nechci dospět, uvědomuji si to víc a víc. Nechci mít ten čárový kód, který mají ostatní. Chci být svým pánem, což mi společnost neumožňuje, jinak bych byl vyvrhelem - to nechci. Chci zapadnout, ale nechci ztratit sebe.


Abyste zapadli, musíte prvně na pracák, většinou, pokud nemáte známosti. To byl můj denní chléb v počátku měsíce. Měl jsem tehdy 7., 8. a 9. speciální sezení. Další mi paní stanovila na 31. a pak až na 20.8. - konkrétně toho dvacátého mě to až uráží, jedná se o jakousi schůzku s O2 - paní zdůrazňovala nezávazná, ale povinná. Proč bych měl mít něco společného s takovou pozicí, kterou může dělat člověk se základním vzděláním?! *sorry* Pro tohle jsem opravdu nedělal vejšku.


Aneb výklad karet na práci. Myslím, že se to tváří dostatečně jasně. Využití příležitosti. Finanční úspěch. Realizace nápadů; slibné vyhlídky. Samé zákazy a neúnosná situace. Nepříjemný proces, ze kterého se ponaučím. Tenhle výklad byl však někdy koncem června, proto byl nejspíš velmi ovlivněn špatnou finanční situací a beznadějí, kterou jsem pociťoval.

Za ta první tři sezení jsem vděčný. Sice jsem padal na hubu, protože jsem trávil celé dny ve městě, ale dalo mi to docela hodně - informací. Jsem vděčný, ale bylo toho na mě hrozně moc. Jsem jen člověk. Zajímavé, že takhle nabité jsem to měl asi jen já. Proč jsem viděl na každém sezení jiné tváře… Takže asi tak. Jak si pak člověk má hledat tu práci, když celé dny oxiduje někde po pracáku. Bez komentáře…

Dostal jsem se do prvního kola výběrového řízení. Prý je to úspěch, podle paní z ÚP. Už jsem tam měl i první zkušební směnu. Zítra mám druhé kolo - u pana ředitele. Nechci se k tomu moc vyjadřovat - "ještě jsem nepřeskočil". Mám velmi smíšené pocity. Chystám se vzít první práci, co jsem našel. Děsí mě to. Nevím, zda to zvládnu. Vím jen, že musím, pokud nechci skončit pod mostem. Jsme už v neúnosné finanční situaci. Je to hrozný. Vím jistě, že další měsíc nezvládneme, pokud mě nevezmou.


Z chaty u kamarádky.

Z té práce jsem v rozpacích. Není to přesně to, co chci. Trochu mi to přišlo, jako kdyby lékař nastoupil na pozici zdrav. sestry. Nevím, zda to dokážu. Mám v podstatě volné ruce, záleží na mně, jaké si to tam udělám. ALE… Ten první den jsem viděl docela dost věci, které nebyly správné. Jsou to věci, které se mě tak nějak ani netýkají, ale z morálního hlediska mi to vadí. Na střední nás učili, ať si v téhle pozici představíme člena rodiny - tam to nešlo. Nevím, zda to vydržím.

Konec mládí = nástup do pracovního procesu, pokud jste nepochopili. Vlastně mě trápí, že už asi nestihnu nebo nebudu moci udělat spoustu věcí. Snažil jsem se dohnat spoustu anime titulů, které jsem si přál vidět. Bojím se, že už si to nikdy nebudu moci dovolit. Můj anime list se pěkně rozšířil o: Ao no Exorcist, Nanatsu no Taizai: The Seven Deadly Sins, Noragami, Owari no Seraph, Shingeki no Kyojin: Kuinaki Sentaku, Tokyo Ghoul, Tokyo Ghoul Root A, Guilty Crown, Ao no Exorcist Gekijouban. Asi to teď zní blbě, ale co dělat v mezičase? Vlastně jsem zbytek měsíce řešil ta výběrová řízení a dokumenty k práci, třeba tu registraci na ministerstvu zdravotnictví. Chjo. Vlastně jsem si připadal osamoceně. Přítel byl stále v práci, každý den jen procházka se psem a péče o domácnost… Holt jsem z anime nedokázal dospět. Možná dospět ani nechci. Vlasy sice šednou, ale anime je věčné. :D Zrovna dneska jsem četl článek, kde mi bylo nepřímo vpáleno, jak jsem strašně starej a měl bych dospět. No, měl, ale proč zahodit to, co mě tehdy drželo, když jsem byl na dně? Tyhle hodnoty, o které mi jde, v americkém seriálu nikdy nejsou.


Z chaty u kamarádky.

"Zbytek mládí" jsem si byl užít v těch vedrech do bazénu. Udělali jsme si výlet se známýma - my dva + dvě ženský a jedno dítě. Děti jsou hrozné! To zmiňované extrémně. Nechápu, proč tak zlobila. I tak to byl dobrý den. Večer jsem padnul únavou.

Další akce byla návštěva jedné hospůdky, kde jsme hódně dlouho nebyli. To nějak nevyšlo. Na sever jsme sice dorazili, ale jediná akce byla, že jsem u tchýně drhnul tunu nádobí a vytíral. Nemusím říkat, jak jsem byl naštvaný. Pak byla možnost jet na chatu za přáteli. To jsme také nejeli, protože měl M. o své dovolené brigádu. Další důvod zuřit! Akorát jsem viděl fotky na ksichtknize… bylo tam pět hafanů, to by se Maximilovi líbilo! Jop, chtěl jsem tam, těšil jsem se. Snad už příště dorazíme. Trochu mě štve, že tyhle známé vidíme tak možná 31.12. Nakonec nám vyšel výlet za kamarádkou na její chatu. Takže aspoň něco. Chtěl jsem, aby M. měl něco z té jeho dovolené. Bylo to nakonec fajn. Fotky v článku jsou právě z této akce.


Opět z chaty u kamarádky. Po příjezdu začal foukat silný vítr. Zdejší bříza nás takto nemile zasypala. Vypadalo to však kouzelně, ale moc příjemné to pak nebylo.

***


Samozřejmě jsme si zahráli karty. Válel jsem! Už mi jde i ten fígl, kdy mi zůstane žolík. :D

***


Ropuchy a spol. Štítím se jich, ale nesnesu pohled, jak se něco trápí. S M. jsme si zahráli na záchranáře. Všechny žáby a ropuchy byly úspěšně osvobozeny z náruče jisté smrti. ;)

***


Svoboda!
Krásný pohled.
Nejlepší pocit na světě.

***


Bylo fajn.

Takže tak. Zítra mi držte palce, mám to druhé kolo výběrového řízení. Těším se na tu chvíli, až té paní na ÚP řeknu, jak doufám, že už ji nikdy neuvidím. :D
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 27. července 2015 v 19:30 | Reagovat

Jéj, jak já se do práce netěším :D Já bych asi z mých emočních žbleptů vypotila tak deset dlouhých článků, jak se bojím, těším, jak jsem ráda, jak jsem naštvaná... :D

A ta fotka karet mě přímo navnadila na karty. Už dlouho jsem nehrála... :)

2 Em Age Em Age | Web | 27. července 2015 v 22:33 | Reagovat

No tak ty žabičky jsou kouzelné. Já jsem děsnej žabomil a ty fotky se ti fakt povedly, gratulace. :-)

K práci ti držím palce, i když to není přesně to, co bys rád. Myslím, že to je první vážná práce málokdy. :-D Měla jsem to stejně, když jsem nastupovala do práce - hlavně jsem nemohla uvěřit, jak já, takový malý děcko, může chodit do práce. :D Připadalo mi to zvláštní, nastavovat si budíka "do práce" a ne "do školy". :D
A pak přišel samostatný byt s přítelem, máma 300 km daleko - to už jsme museli opravdu dospět. 8-O  :-D

3 Em Age Em Age | Web | 27. července 2015 v 22:34 | Reagovat

Stejně ale ta fotka, kde plavou ty dvě žáby, je nejlepší. :D :D Normálně jsem v pokušení dát si ji na FB, dovolil bys mi to? :-) S odkazem na tebe. :-)

4 Vikomt Vikomt | E-mail | Web | 27. července 2015 v 23:31 | Reagovat

[1]: Z jedné strany se těším, z druhé vůbec. Nevím, co si myslet, už jsem z těch úvah unaven. Třeba to tam bude dobrý a jen zbytečně plaším.

Když vyhrávám, tak také rád hraju. :D

[2]: My začali opačně. Už asi 5. rok máme pronajatý byt daleko od rodiny.

[3]: Jj, klidně. Ta velká je hodně ošklivá ropucha. :D Mám v plánu ještě menší dodatek, protože jsem zapomněl na pár postřehů - proložím to zbytkem nepoužitých fotek.

5 Nevtipna Nevtipna | Web | 28. července 2015 v 8:17 | Reagovat

Jsem jedina, komu prijde divny, ze si shanis praci az po vysoky skole a ze uz davno nejakou nemas? Muzu se zeptat, co jsi studoval za obor, ze se u nej neda pracovat v oboru uz behem skoly?

6 Vikomt Vikomt | E-mail | Web | 28. července 2015 v 10:21 | Reagovat

[5]: To je hádanka? Nechci tě urazit. :D

1) Nikde nebrali. Ani na brigádu nebrali. (v oboru)
2) Musíš mít diplom - zrovna dneska jim ho mám přinést. To by tam pak mohl dělat každý.
3) S mým rozvrhem jsem neměl čas ani na vykládání zboží někde v obchoďáku. My měli většinou povinné i přednášky.
4) Kdybych pracoval, musel bych platit 18000 za semestr, to se vyplatí, že? Technicky bych nemohl být na hodinách, hákoval bych a vydělané peníze bych dal za poplatky ve škole, do které bych nechodil. :-?
5) Tahle místa se často dědí z matky na dceru. Docela mě překvapilo, že jsem narazil na výběrko. ;)

Když vidím kamarádku, jak má skoro každý den v obchoďáku dvanáctku... Chybí ji hodně zkoušek. Myslím si, že školu asi ani nedodělá.

7 Raja Luthriela Raja Luthriela | Web | 28. července 2015 v 11:17 | Reagovat

Když jsem si sháněla práci já, bylo to obdobné. Na úřadu práce člověka tak obtěžují a tak uráží... Já tam ty protivný ženský tak nešnášela a taky jsem z nich měla strach. Já mám prostě strach z úředníků. Jsou znuděný životem a svou vlastní prací a tak se náramě baví tím, že člověka v přízemí pošlou do pátého patra, aby získal nějaké lejstro, které potřebuje práve v tom přízemí. A to ještě v tom lepším případě.

8 Nevtipná Nevtipná | Web | 28. července 2015 v 13:58 | Reagovat

[6]: To nebyla hádanka, nečtu tvůj blog nijak pravidelně a omlouvám se, že jsem nebyla dost pečlivá, abych si to dohledávala někde ve starejch článcích a opovážila jsem se zeptat... zkusím to znova - co jsi studoval?

9 Vikomt Vikomt | E-mail | Web | 28. července 2015 v 16:14 | Reagovat

[7]: Tjn a nedej bože, když máš nárok na nějaké peníze od nich. :D

"Nehnuli by prstem ani pro vlastní babičku, kdyby ji chtěla spolknout žravá Blátotlačka z Traalu, pokud by neměli písemný příkaz, vyhotovený s dvěma kopiemi, poslaný shora, odeslaný zpět, vrácený k doplnění, archivovaný, ztracený, nalezený, podrobený průzkumu veřejného mínění, znovu ztracený, tři měsíce kompostovaný a nakonec přeměněný v rašelinu na podpal." (Stopařův průvodce po galaxii [http://www.it.cas.cz/~jaja/stopar/kap05.html])

[8]: Nemusíš se omlouvat, nezlobím se. ;-) Bohužel nemohu odpovědět. Tohle je jedna z věcí, které zde záměrně tajím. Mohu prozradit jen to, že jde o odbornou práci ve zdravotnictví - bohužel žádná úředničina za PC. :D

10 Em Age Em Age | Web | 28. července 2015 v 19:11 | Reagovat

[4]: Není ošklivá, je boží. :D :-D

11 Vikomt Vikomt | E-mail | Web | 28. července 2015 v 21:21 | Reagovat

[10]: Kvůli ní bych vylezl i na strom. Mně se líbí jen ty barevné tropické - v zoo za sklem. :D

12 Nevtipná Nevtipná | Web | 29. července 2015 v 9:36 | Reagovat

[9]: okej, pokud jsi fyzioterapeut nebo něco podobnýho, uznávám, že najít si práci v oboru nebude taková prča, jako u nás humanistů/sociálně vědních čubiček. Tak ať se podaří no.

13 Vikomt Vikomt | E-mail | Web | 29. července 2015 v 19:07 | Reagovat

[12]: Přesně tak, jsi hodně blízko, ale konkretizovat nebudu - už je to možná i jasný. :D

14 Anice Anice | Web | 31. července 2015 v 19:00 | Reagovat

Ah, konečně jsi i ty člen Anicers xD Asi z tebe udělám mého blogového muže <3

Papík!

15 Miloš Miloš | Web | 31. července 2015 v 21:50 | Reagovat

Nepsal jsi v souvislostí s promocí, že jsi Bc. Tebe neláká pokračovat magisterským studiem?
Jeden syn právě letos také dokončil Bc. studium, během 3. ročníku už pracoval v sw firmě, ale na MS studium přesto jde. Dnes totiž Bc. studium má při určité inflaci studia takovou hodnotu jako kdysi maturita.

Odpovídat ale nemusíš, píšu to spíš jako konstatování k velkému počtu absolventů VŠ.

16 Ell-e Ell-e | E-mail | Web | 1. srpna 2015 v 14:09 | Reagovat

Tyjo, tak to Ti držím palce, ať to dopadne co nejlíp a nějak to "horší" období překlenete.
Já jsem si říkala, že kdyby byla nějaká fajn práce, asi bych šla pracovat, abych se osamostatnila a tak, ale když došlo na lámání chleba, tak jsem furt mířila spíš na magisterský. Ale povíme si během následujících pěti měsíců, jestli jim odtud nebudu chtít utéct.. :D

17 Bellička Bellička | Web | 1. srpna 2015 v 15:50 | Reagovat

Taky jsem uš pěkně stará vykopáfka jako ty ale ňyc si stoho nedělej!!!!

18 Vikomt Vikomt | E-mail | Web | 1. srpna 2015 v 17:48 | Reagovat

[14]: Co nejdřív si tě připíšu na zdejší listinu oblíbenců.

[15]: Vůbec mě to neláká. Pro můj obor otevřeli prezenční formou navazující studium teprve v roce 2014 (pokud se nepletu). Já mám klasickou maturitu, takže to beru jinak. Pro mě je to i tak velký úspěch. Jako dítě z dělnický rodiny jsem něco konečně dokázal, tak mám radost.

Můj obor je opravdu trochu něco jiného než ty ostatní. Podle registru je nás snad jen cca 800.

[16]: Neumím si představit, že bych měl psát ještě diplomku, to už by mě fakt zabilo. :D Kdybych nepřetáhl tu běžnou dobu studia, asi bych nad tím možná uvažoval, ale vidina samostatnosti je to, oč tu především běží. Těším se, že konečně budu moci oplatit své rodině jejich podporu.

[17]: Díky, kóčo. :-*

19 Jana Jana | E-mail | Web | 9. srpna 2015 v 7:57 | Reagovat

Závidím ti, že do první opravdové práce jdeš až s titulem :) Budu na tebe myslet, určitě sem pak napiš, zda teda pracuješ :) a to s ÚP neznám, v Brně mne hodili do jednoho pytle a bylo jim úplně jedno, co dělám/nedělám. Když jsem chtěla rekvalifikační kurzy nebo tak něco - spíše jsem je obtěžovala...

20 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 13. srpna 2015 v 9:41 | Reagovat

Já se pracovního procesu asi bojím, ale na druhou stranu bych už se chtěla vrhnout do kruté reality plnou parou a ne jen tak očumovat kolem.
A s tím článkem, nevím, já jsem spíš psala o sobě a jak to na mně působilo. Chtěla bych tím skeptickým dítětem zůstat až do svého konce.
A co to škaredé "dospět" brát spíš jako "přejít do další fáze nekončícího dětství"? Nedalo by se to takhle obejít? ;) Zní to optimističtěji.

21 Anice Anice | Web | 15. srpna 2015 v 11:49 | Reagovat

Ahojenky Vikomte, na bločku mám vyhlášení SOZS, tak hoď očko i jinou část těla na to, jak jsi dopadl xD

22 Teres Xeina Teres Xeina | Web | 22. srpna 2015 v 21:56 | Reagovat

Děkuji ti za připomínky k mému designu, co jsi mi nechal v komentářích, vždy se hodí kritika :) každopádně mně se můj vzhled blogu samozřejmě líbí, jinak bych si ho tam nedala, ovšem s tvorbou designu zkušenosti nemám a neumím to, takže to tam mám tak nějak v rámci možností. Menu se mi nezdá nepřehledné, ale díky tvému komentáři mě napadlo, že bych ho mohla udělat trochu výraznější.
K tomu horizontálnímu posuvníku, mně se nezobrazuje, do teď jsem nevěděla, že to tam je:-(

nicméně opravdu ti děkuji za připomínky, pokusím se s tím něco udělat

23 Dede Dede | Web | 23. srpna 2015 v 0:54 | Reagovat

Teď jsem odmaturovala a s hledáním práce jsem na tom podobně. Nebo spíš, prostě bídně. A do toho mě mi moje mamka a babička nedají pokoj a nevidí, že opravdu jen "nesedím u počítače", ale že u toho počítače sedím a hledám práci. I to jejich věčné "v Praze je přece nabídek tisíce" mi už leze na nervy, protože ano, to sice je, ale také jsou v Praze zaměstnavatelé PĚKNĚ vybíraví. A to oni už nevidí :-D. Doufám, že všechno dopadlo dobře.
A moc krásné fotky! Budu ráda, když se mrkneš na můj blog a dáš mi třeba nějaké rady ohledně designu. Tak trochu se o to jen tak pasivně zajímám už tak od roku 2oo8, kdy mi bylo asi 14 :-D a taky podle toho ty designy vypadaly. Tak snad už to je trochu lepší :-D

24 Vikomt Vikomt | E-mail | Web | 30. srpna 2015 v 20:35 | Reagovat

[19]: Ok, tady: http://phoenix.blog.cz/1508/mam-praci

[20]: Jo, to zní dobře, jen v tom postrádám tu radost, bezstarostnost a svobodu. :D

[21]: Už se valím...

[22]: Jasný, jsem rád, že jsem pomohl. Doufám, že to z mé strany nevyznělo nějak zle nebo útočně - to záměr nebyl.

[23]: Jiná generace... Moje matka by byla schopná jezdit i myší po monitoru. Ještě nedávno mi říkala, že se mám chodit ptát... Občas mi připadá jak z jiné doby.

Děkuji. Rád se podívám.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama