Zápisník

Spolupráce

31. ledna 2016 v 20:18 | Vikomt
Ještě nedávno jsem měl tolik plánů s blogem, ale od doby, co pracuji, to nějak nezvládám. Čas by byl, ale není energie. Z práce se sotva zvládám doplahočit domů. Nikdy bych nečekal, že si pustím TV a usnu vyčerpáním. No, vlastně je to legrační. TV jsme si pořídili snad minulý měsíc. :D Občas jsem si bez TV připadal jako socka. Hlavně když někdo něco vyprávěl ze zpráv. "Viděl jsi to?! Nó jó, vlastně nemohl… :DDD" V tý bedně stejnak nic nedávají. No, zpět k pointě… Práce mě prostě trochu ničí.

Zase zlobí...

30. listopadu 2015 v 18:57 | Vikomt
Začíná to být dobré, ale… Jsou chvíle, kdy pěníte zlostí. Vidíte rudě atp. Třeba dnes, když jsem na vlastní náklady objednal vánoční dekorace, aby měli lidi u nás lepší "pocit". Asi se divíte, co je na tom tak echt. Přece na tom nic není. Dal jsem kolem cca 1500 Kč a očekával výsledek u mě v práci. Výsledek samozřejmě přijel tak, jak měl. Problém nastal na zdejší vrátnici. M., tvůrce dekorace, si vyžádal nás (řekněme A), vrátnice však volá B! B se dostaví, neví, o co jde, neví nic! M. pak složitě vysvětluje B, že jde za A. Jak to dopadne? B dovede M. k A.

Z práce do práce

28. září 2015 v 19:03 | Vikomt
Úspěšně jsem se přehoupl do dalšího měsíce. Řekl bych, že si tam na mě už zvykli. Dokonce už ani moc nebloudím po baráku, většinou teď dorazím tam, kam potřebuji - a dokonce i včas! Pozdní příchod byl asi můj největší prohřešek. Vyžehlit si to u nich, bylo pěkně náročné. Přijít o pět minut později, je pro seniory urážkou na cti. Tehdy jsem si šel připravit lidi na akci. Jak jsem je neznal, nevěděl jsem, co od nich čekat. Natáhlo se to, díky čemuž jsem se opozdil. Potkal jsem akorát vytočenou klientku u výtahu… "Tak jsem to rozpustila, nikdo nepřišel." Nenechala si to vysvětlit. Prostě žádný ohled z její strany se nekonal. Dva týdny o mně vykládala po celém baráku, jak si z nich dělám srandu. Jak mně z toho bylo špatně, přišlo mi to líto, snažil jsem se tam a pak takový BUM. Teď už je to v pořádku, paní pravidelně dochází na akci a už se na mě i usmívá.

Mám práci

30. srpna 2015 v 15:53 | Vikomt
Aneb oznámení, které jsem tu chtěl vždy napsat… Vlastně se mi líbilo, když tohle padlo na jednom mnou oblíbeném blogu, ale nechci, aby u mě najednou zavládlo stejné hrobové ticho. Jsem teď taková houba, co vsakuje litry informací. Výstižnější by byla možná plína vzhledem k tomu, že zde nic nepropouštím. :D Po minulém pátku však nechci o plínách ani slyšet - tenhle nováček musí držet hubu a krok, jak se říká… *znechuceně* Zůstaňme u té houby, prosím.

Jsem parodie na Petra Pana

27. července 2015 v 18:52 | Vikomt
Říkám tomu konec mládí, nic jiného v tom nevidím. Věc, co jsem tak dlouho odkládal. Něco, co mě tak dlouho straší. Možná obava z osamostatnění. Přitom mám to, co jsem chtěl. Vystudoval jsem svůj obor, chci v něm pracovat, tak kde je problém? Nechci dospět, uvědomuji si to víc a víc. Nechci mít ten čárový kód, který mají ostatní. Chci být svým pánem, což mi společnost neumožňuje, jinak bych byl vyvrhelem - to nechci. Chci zapadnout, ale nechci ztratit sebe.

Promoce

16. července 2015 v 19:49 | Vikomt
Již delší dobu se snažím napsat tento článek, bohužel mi to vůbec nejde. Kdybych psal opravdu od srdce, nebyl bych za mírumilovného slušňáčka. Napadají mě jen samá sprostá slova. Měla to být taková ta třešnička na dortu. Těšil jsem se na takové to slavnostní zakončení - odťuknutí mého životního úspěchu... To jsem si přál, to jsem očekával. Nic z toho opět nebylo. Chtěl jsem jen, aby byl ten jeden den pro mě epický - nezapomenutelný. Bohužel nebyl.

Opárenský mlýn

24. června 2015 v 14:36 | Vikomt
Byli jsme pozváni na svatbu kamarádky. Svatby jsou fajn, ale mě víc zaujalo místo konání - mlýn. Když jsem si četl tu pozvánku, napadlo mě z neznámých důvodů, že to bude určitě větrný mlýn. Myslel jsem si to až do chvíle, než jsme jeli lesní cestičkou hlouběji a hlouběji do lesa. U nás na vesnici je starý větrný mlýn, takže mě v první řadě jiný ani nenapadne. *Divný myšlenkový pochod.* Nevadí, i tak jsem byl stále nadšený. Mně se líbila už i ta cesta tam, bylo vidět, že je tam moc pěkná příroda. Mně stačí pro radost opravdu málo.

Závěr za vysvobozením

18. června 2015 v 22:15 | Vikomt
Vyjádřím se opět prostřednictvím fotografií. Stále nenacházím vhodná slova. Vlastně jsem zjistil, že v tomto případě není odpověď 42, tentokrát je to dokonce 1 045. Konkrétně 1 045 fotografií vyplňuje díru za předchozím článkem. Od kdy je fotografie měrnou jednotkou, že? Zvláštní, posledně jsem měřil čas v řádech venčení. Nevadí. Těch 1 045 označuje množství fotek akvária - převážně jeho obyvatel... tedy mých miláčků, především red zoidbergů. (Jak jim rád říkám.) Také to označuje množství materiálu do jiných rubrik. Tiše, ať to mudlové neslyší! Jsme přece hobby blog - oddechové čtení, kochání atp. Přeskočme k pointě! Zde je takový výběr po "prázdnu", kdy jsem seděl doma na zadeli, abych se šrotil na SZZk. Tyhle fotky jsou mým pohledem po dni D. Svoboda! Tehdy mi přišlo nádherné vše živé kolem. Užíval jsem si to.

Nepozornost se nevyplácí

13. června 2015 v 14:13 | Vikomt
Zahraju si trochu na fotočlánek, aspoň se o to pokusím. Vadí mi ta měsíční díra v archivu - tímto ji jakoby zpětně zamáznu. Říkal jsem si, že si budu psát poznámky do diáře, abych pak mohl napsat nějaký článek zpětně. K realizaci jsem se však překvapivě nedostal. Naštěstí mám věrného společníka, kterého beru většinou všude... Není to náš pes! Jde o můj milovaný prťavý foťák Canon Ixus. Díky němu jsem schopen zaznamenávat pro mě důležité momentky ze života. Vydoloval jsem z něj fotografie z 21.4. 2015, hned jsem si vzpomněl, co se k tomu datu váže za příhodu.

Děti vs. akvaristika

12. června 2015 v 16:14 | Vikomt
Nedávno jsem vás informoval, jak dnešní mládež týrá zvířata. Netrvalo dlouho a slečny nám přichystaly pokračování tohoto hororu. Co dodat… z mé strany to byl komentář, který záhadně zmizel. Slečny žádají o zpětnou vazbu, ale tvrdě cenzurují, takže má cenu jim něco psát?! Ano, má! Když cenzurujete mě, vyvěsím to někam veřejně, kde to jen tak nezametete - ideálně Facebook. Teď aspoň nejsem za zaujatého, což dokazují ostřejší rekce zkušených akvaristů.
 
 

Reklama


Rubriky